|
|
Zákon na ochranu republiky
Malá, Jaroslava ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Zákon na ochranu republiky - Abstrakt / Klíčová slova Tato práce se věnuje zákonu na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (ZNOR), přijatému na začátku 20. let minulého století v reakci na atentát na tehdejšího ministra financí JUDr. Aloise Rašína, jehož účelem bylo zakotvit do československého právního řádu účinná trestněprávní opatření na obranu mladé ČSR, jejích ústavních činitelů a především demokratických principů, na nichž se zakládala, ovšem za cenu omezení některých ústavně zaručených občanských práv a svobod. Vytčeným cílem této práce je podat ucelený pohled na smysl a význam ZNOR v době, ve které vznikl; objasnit příčiny, které vedly Švehlovu vládu a koaliční strany Národního shromáždění k jeho přijetí; nastínit nesnadný proces jeho schvalování; přiblížit jeho obsah; některé formy jeho aplikace v praxi a posoudit, zda splnil svůj účel. Práce je členěna do 7 kapitol. První kapitola analyzuje příčiny vzniku ZNOR ve světle vnitrostátních a zahraničních historicko-politických souvislostí. Výchozím okamžikem je vznik ČSR a přijetí jejího prvního zákona, tzv. recepční normy, a konec kapitoly je vymezen zmíněným atentátem na ministra financí JUDr. Aloise Rašína a událostmi, které bezprostředně následovaly. Druhá kapitola popisuje jednotlivé fáze přijímání ZNOR na půdě Národního shromáždění, zejména...
|
|
|
Zákon na ochranu republiky z r. 1923 a tiskové zákonodárství
Červený, Ondřej ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce: V této práci se zabývám zákonem na ochranu republiky z r. 1923. Kdy a za jakých podmínek vznikal, jak probíhalo jeho schvalování. Dále rozebírám zákon jako celek i podrobněji jeho nejdůležitější ustanovení. Poté následuje rozbor novelizací tohoto zákona a další kapitolou je uplatnění a aplikace zákona v soudní praxi. Pomyslná druhá část práce pojednává o tiskovém zákonodárství Československé republiky a oborech tiskového práva. Poslední kapitola se konečně zabývá tiskovými delikty, které jsou obsaženy v zákoně na ochranu republiky.
|
|
|
Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
Zaimović, Enes ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československým zákonem na ochranu republiky, dobovými okolnostmi jeho přijetí a názorovou reflexí mezi nejvýznamnějšími subjekty politického systému První republiky a jejich stranických tiskových orgánů k němu. Jejím cílem je přinést odpověď na otázky, jakým způsobem k zákonu na ochranu republiky přistupovaly nejvýznamnější subjekty stranického systému, jak zákon rámovaly navenek, jak tyto své přístupy aktéři stranického systému První republiky komunikovali navenek a čím byly jejich postoje formovány. Pro tyto účely práce provádí analýzu dobových pramenů, mezi které patří především stranický tisk a projevy představitelů politických stran v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, v níž používá i rámcovou analýzu jakožto nezbytný předpoklad pro rekonstrukci jednotlivých rámců, do nichž straničtí aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali.
|
|
|
Zákon na ochranu republiky z r. 1923 a tiskové zákonodárství
Červený, Ondřej ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce: V této práci se zabývám zákonem na ochranu republiky z r. 1923. Kdy a za jakých podmínek vznikal, jak probíhalo jeho schvalování. Dále rozebírám zákon jako celek i podrobněji jeho nejdůležitější ustanovení. Poté následuje rozbor novelizací tohoto zákona a další kapitolou je uplatnění a aplikace zákona v soudní praxi. Pomyslná druhá část práce pojednává o tiskovém zákonodárství Československé republiky a oborech tiskového práva, stejně jako o jeho použití v rozhodovací praxi soudů. Poslední kapitola se konečně zabývá tiskovými delikty, které jsou obsaženy v zákoně na ochranu republiky.
|
|
|
Zákon na ochranu republiky
Malá, Jaroslava ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Zákon na ochranu republiky - Abstrakt / Klíčová slova Tato práce se věnuje zákonu na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (ZNOR), přijatému na začátku 20. let minulého století v reakci na atentát na tehdejšího ministra financí JUDr. Aloise Rašína, jehož účelem bylo zakotvit do československého právního řádu účinná trestněprávní opatření na obranu mladé ČSR, jejích ústavních činitelů a především demokratických principů, na nichž se zakládala, ovšem za cenu omezení některých ústavně zaručených občanských práv a svobod. Vytčeným cílem této práce je podat ucelený pohled na smysl a význam ZNOR v době, ve které vznikl; objasnit příčiny, které vedly Švehlovu vládu a koaliční strany Národního shromáždění k jeho přijetí; nastínit nesnadný proces jeho schvalování; přiblížit jeho obsah; některé formy jeho aplikace v praxi a posoudit, zda splnil svůj účel. Práce je členěna do 7 kapitol. První kapitola analyzuje příčiny vzniku ZNOR ve světle vnitrostátních a zahraničních historicko-politických souvislostí. Výchozím okamžikem je vznik ČSR a přijetí jejího prvního zákona, tzv. recepční normy, a konec kapitoly je vymezen zmíněným atentátem na ministra financí JUDr. Aloise Rašína a událostmi, které bezprostředně následovaly. Druhá kapitola popisuje jednotlivé fáze přijímání ZNOR na půdě Národního shromáždění, zejména...
|
host ::
RSS.